ZUBŠTEJN

Zřícenina gotického hradu

Zbytky rozlehlého hradu Zubštejna, zvaného původně Lapis nebo Kámen, se nacházejí na skalnatém hřebenu po pravém břehu řeky Svratky u vsi Pivonice. Hrad byl vystavěn ve 13. století, jako strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku.

Rozsáhlá dispozice narůstala postupně po dobu dvou století, až dosáhla délky 275 m a plochy 1,7 ha. Vstup do velkého předhradí je pod skalnatým pahorkem, který se mění v hřeben, který chránil předhradí z východní strany. Na pahorku jsou zbytky zdiva uzavírajícího ovál připojený ke skalnímu bloku. Pokud objekt vznikl časově před předhradím, jedná se o předsunuté opevnění, jinak o předhradní akropoli.

Most k hradu vedl ze zvýšené plošiny ohrazené zdí kladenou nasucho do zděného úzkého předmostí, k němuž je na západě připojena zděná terasa. Od předmostí vybíhalo opevnění, které tvořilo okruh kolem jádra. Má podobu valu trapezového průřezu s kamenným obložením a jsou v něm dvě oblé bašty. V západní části této dolní ohrady jsou pozůstatky budov a nedávno vyčištěná cisterna.

Jádro stojí na podlouhlém skalnatém hřbetu, který přetínají dva příkopy vylámané ve skále. V čele stojí polovina štítové věže s průjezdem v přízemí a klenutou místností s arkýřem (kaple?) v patře. Dobře zachovaný je podsklepený patrový palác, do něhož byly dodatečně vloženy valené lomené klenby. Další asi věžovitý palác uzavíral nádvoří na jihu.

Podle historických pramenů byl nejstarším sídlem rodu Pernštejnů v povodí Svratky. Hrad se dále připomíná roku 1348, kdy však byl pobořený. Mezi ojedinělými nálezy se zatím nenašel materiál ze 13. století a ze souvislostí a dispozice se dá soudit na založení na přelomu 13. a 14. století. Roku 1351 ho již jako Zubrštejn získal markrabě Jan Jindřich. Jako zeměpanský majetek, jímž zůstal až do první poloviny 15. století, byl opět obnoven. Těžká poškození musely přinést husitské války, neboť roku 1437 se uvádí jako hradiště, tedy místo zpustlého hradu. Okolo roku 1446 jej markrabě Albrecht postoupil Janu z Pernštejna. Pernštejnové hrad obnovili a ještě v roce 1482 na něm sídlil Jimram z Pernštejna. Pernštejnové měli ale jako své hlavní sídlo pevný Pernštejn a tak nechali Zubštejn zpustnout. Okolo roku 1500 byl asi ještě opevněn dolní ohradou a zanikl nejspíš opuštěním až hlouběji v 16. století. Jako pustý se uvádí od r. 1596. Dodnes z něho zůstaly jen zříceniny, které jsou svědectvím jeho někdejší mohutnosti.

Další nalezený text.

Zřícenina hradu na skalnatém vrchu. Hrad zvaný Lapis připomínán snad r. 1297 a jako pobořený r. 1348. Přestavěn ve 14. stol.; těžká poškození musely přinést husitské války, neboť r. 1437 se uvádí jako hradiště, tedy místo zpustlého hradu. Pernštejnové však hrad obnovili, okolo r. 1500 byl ještě opevněn; zanikl opuštěním až hlouběji v 16. stol. R. 1596 se prodával jako pustý. V 17. a 18. stol. se ve zříceninách konaly tajné schůzky českých bratří.
– Podle pověsti jsou na Zubštejně ukryty veliké poklady. Když stavěli v Pivonicích kapličku, nedostávalo se jim peněz. Rychtáře to trápilo, mudruje, kde vzít peníze, když tu spatří podivného chlapíka. Neznámý se mu nabídl, že mu peněz půjčí, ale do roka musí je vrátit. Rychtář souhlasil, duch odběhl do zřícenin a přinesl měšec stříbrňáků, a ještě se představil, že se jmenuje Sláma, aby rychtář věděl, komu dluh splatit. Kapličku šťastně dokončili, jak by také ne, když mohli z měšce brát a peněz neubývalo. Uplynul rok, vzal rychtář měšec a odebral se na hrad. Dal se do volání, ale až po chvíli ozval se hlas: "Slámu zabil rachotil (blesk); cos dostal, to si nech, my po sobě nedědíme." Udivený rychtář užil peněz k blahu celé obce.